7. 5. 2021

I přes omezení, která s sebou nese současná doba způsobená pandemií Covid-19, a přes dlouhodobý trend úbytku zemědělců a neschopnosti současného vzdělávacího systému tento trend zvrátit, se sem tam přece jen objeví výjimečná pozitivní událost. Za takovou lze považovat zahájení prvního ročníku farmářské školy pro mladé a začínající ekologické a biodynamické farmáře a farmářky.

Statistiky o počtu zemědělců a pracovníků v zemědělství mluví jasně. Přinejmenším od roku 1989 dochází k dlouhodobému poklesu zemědělců a pracovníků v zemědělství. Tento trend je zapříčiněn celou řadou faktorů, mezi které patří stále sofistikovanější zemědělská mechanizace, schopná nahradit lidskou práci, nízká průměrná mzda, či velké nejistoty, kterým zemědělci čelí kvůli výkyvům počasí a cen na trhu. A co víc, podle mezinárodních výzkumů zemědělci ve srovnání se zbytkem populace i ve srovnání s jinými profesními skupinami nadměrně trpí depresemi a častěji zvažují ukončení svého života. Dlouhodobě stojí za úbytkem zemědělců také nízká společenská prestiž oboru.

Začátky vzdělávacího projektu Farmářská škola sahají do období, kdy Jiří Prachař před sedmi lety odcházel do Německa za vzděláním a zkušeností z provozu ekologických a biodynamických farem. Už tehdy uvažoval o tom, že by rád tento model vzdělávání praxí rozvinul i v České republice. Říkal si, že jestli se má ekologické zemědělství v ČR rozšířit, tak je potřeba i tady vybudovat adekvátní vzdělávání a ukázat tak lidem, že je možné začít. Cílem nové Farmářské školy je tak naučit své praktikanty nejen osvědčené postupy v současném ekologickém zemědělství, ale také se zaměřit na změnu jejich myšlení, tedy aby začali krajinu a přírodu vnímat v její komplexnosti. Program má studentům-stážistům pomoct rozvinout uvažování nad tím, jak začít hospodařit s přírodou a ne proti ní, porozumět tomu, co potřebuje a skloubit to se zemědělskou praxí.

Pilotní program

Do pilotního programu Staň se farmářem se přihlásily téměř tři desítky praktikantů a praktikantek, včetně několika ze Slovenska. Počet ekologických farem v ČR i na Slovensku, které se zapojily do projektu a chtějí vzít pod svá křídla praktikanty Farmářské školy, se momentálně pohybuje kolem 25, další jsou oslovovány nebo se sami iniciativně hlásí. Profil těchto farem je velice pestrý, od malinkých, půlhektarových, které mají zeleninu, pracují ručně nebo malotechnikou, dále jde o statky větší, 60-200 hektarové, nebo farmy, které jsou založeny úzkoprofilově, až po velké ekologické a biodynamické podniky, které obhospodařují i více než 1000 hektarů.

Farmářská škola nabízí svým praktikantům jak celoroční praxi na ukázkových ekologických a biodynamických farmách, tak teoretické bloky vedené odborníky z ČR i zahraničí. Navíc se očekává sdílení poznatků od zkušených farmářů. Zatím totiž neexistuje systémové uchopení, zaznamenávání a předávání unikátních znalostí, které starší generace zejména ekologických zemědělců za svůj život nabrala. Podobně jako se ztrátou starých odrůd ovocných stromů mizí genetická, tvarová a chuťová diverzita, ztrácí se s odchodem starých zemědělců i bohatost a diverzita zkušeností a znalostí. Farmářská škola toto chce alespoň dílčím způsobem uchovat a vytvořit podmínky pro předání další generaci.

Kdo jsou budou farmáři a farmářky?

Nejpřekvapivějším momentem prvního ročníku farmářské školy je věková i oborová různorodost zájemců o studium. Potvrzuje se, že mladí o zemědělství zájem mají, ale přicházejí odjinud, než asi čekáme. Do programu tak například vstoupil mladý koncipient Vít, který dal výpověď v advokátní kanceláři, kde působil a nastoupil na celoroční stáž na biodynamickou farmu Kout, která ve vlastní pekárně zpracovává na farmě pěstovanou pohanku, oves, pšenici a špaldu. Podle slov Víta v jeho předchozí práci nebyl příliš spokojen. Jeho mnohaletou potřebu přispět ke zlepšení stavu zemědělské krajiny a zajistit si vlastní potravinovou soběstačnost realizuje až díky farmářské škole, která mu poskytla zázemí pro praxi a odbornou průpravu.

Mladí manželé Isabela a Honza z Poděbradska na něco jako je Farmářská škola podle vlastních slov čekali několik posledních let. Chtějí začít hospodařit a očekávají, že se díky farmářské škole naučí, jak začít a provozovat ekofarmu. Honza má vystudovanou Ekologii a ochranu životního prostředí na přírodovědecké fakultě UK a Isabela dodělává studium oboru povrchová a podzemní voda tamtéž. Podle Isabely, když se u nich na fakultě mluví o tom, že je něco v nepořádku, tak se nejčastěji zmiňuje zemědělství jako hlavní problém. Trápí je však, že nikdo z učitelů nenavrhuje řešení, které podle Isabely však existuje. Jedna z motivací, proč se rozhodli vydat se na dráhu farmářů byla, že si nechtějí jenom stěžovat na to, “že zemědělci to dělají blbě”, ale aktivně se podílet na změně vlastním příkladem. V rámci farmářské školy chtějí získat zkušenost, aby mohli hospodařit dle ekologických zásad, kterým věří, že mají smysl a efekt.

Zemědělství a zejména to ekologické či biodynamické je velice náročná profese, která vyžaduje vysokou citlivost a přemýšlení, protože porozumění přírodním procesům a práce v souladu s nimi není samozřejmá schopnost. V neposlední řadě, v kontextu situace, kdy je v režimu ekologického zemědělství 15,2 procenta zemědělské půdy, avšak pouze 3,6 procenta je na orné půdě a samotný podíl výroby biopotravin je pouhé jedno procento, by mělo být jedno z hlavních výzev také pro Ministerstvo zemědělství usnadnit vstup mladých a začínajících farmářů, kteří se budou podílet na zvýšení podílu výroby biopotravin. Tato podpora však nemá být pouze zjednodušení získání financí, ale i podpora nových forem vzdělávání a propojení s propracovaným systémem poradenství a výzkumu ekologického zemědělství, které bude sloužit farmářům a farmářkám a v konečném důsledku i naší krajině a zdraví společnosti.

Článek byl redakčně upraven.

Autor článku: Tomáš Uhnák

Zdroj obrázků: farmarskaskola.cz

Profilový obrázek

ENVIMAGAZIN.CZ

Populárně naučný online portál specializující se na témata udržitelného rozvoje, životního prostředí a ekologie.

X