30. 11. 2021

Německo na právě proběhlý Silvestr zakázalo prodej zábavní pyrotechniky. Můžeme to vnímat jako příležitost pro hledání udržitelnějšího způsobu oslav příchodu Nového roku?

Ohňostroje, které byly vyvinuty v Číně před více než tisíci lety, se od té doby staly nedílnou součástí oslav po celém světě. Jak však roste povědomí o klimatických problémech, po celém světě se objevují samosprávy, které pyrotechniku zakazují. V České republice i letos národní parky vyzvaly k oslavám bez pyrotechniky. Ohňostroje jsou totiž vyrobeny ze sloučenin, které mohou způsobovat znečištění půdy, ale vážně ohrožují kvalitu vzduchu. Negativní dopad mají také ale i na zvěř.

Skutečný dopad zábavní pyrotechniky

V listopadu se několik indických států v čele s hlavním městem Dillí vzdalo ohňostrojů na festivalu Diwalo. Ten je často známý jako festival světel, který je zakončen velkolepým ohňostrojem.

Avšak mnoho nadšenců se postavilo proti zákazu a i přesto odpalovali pyrotechniku ve velkém. Poslední den festivalu zaznamenal index kvality ovzduší v hlavním městě Indie 481 µg∙m–3 PM2,5, tzv. jemných prachových částic. Horní strop pro tento ukazatel je 500 µg∙m–3. O silvestrovské noci v pražských Vysočanech byla nejvyšší naměřená hodnota 164 µg∙m–3.

Indie už i tak má mnoho problémů se znečištěným ovzduším ve svých městech. Extrémní koncentrace polétavého prachu tomu nepřidávají, jelikož mohou proniknout až do plicních sklípků a přispět ke vzniku kardiovaskulárních a respiračních onemocnění.

Podle nedávné zprávy Spolkové agentury pro životní prostředí v Německu se každoročně do atmosféry „přidá“ ohňostrojem více než 2 000 tun prachových částic. Z toho 75 % právě 31. prosince.

Těžce přeslechnutelným rysem ohňostrojů je jejich hlučnost, na kterou negativně reagují zejména starší lidé a zvířata. Tyto účinky jsou dobře zdokumentovány na domácích i divokých zvířatech a každý kdo má nějakého mazlíčka ví, že zvířata zvukovými efekty ohňostrojů trpí. Divoká zvířata si procházejí záchvaty paniky a často utíkají a opouštějí svá teritoria a hnízda. Ani ne týden staré mládě surikaty zemřelo, jelikož se jej matka ve snaze ukrýt před hlukem prostě utahala k smrti.

Alternativy?

V Jižní Koreji si v posledních letech získaly pozornost drony, které často přinesly krásnou podívanou. Německé město Landshut, kde je již několik let zakázáno používat pyrotechniku, se proslavilo laserovými světelnými show.

Co tedy s ohňostroji? Můžeme je nechat být, můžeme je regulovat nebo najít alternativy s menšími dopady na životní prostředí.

Zdroj: DW.de

Michal Gregor

Autor je podnikovým ekologem. Zajímá se o všechna témata spojená s udržitelností a ekologií.

X