14. 4. 2021

Model Zdoňov je unikátní projekt, který má za cíl navrátit vodu do krajiny v okolí obce Zdoňov na Broumovsku. Má přispět k obnově hydrologického režimu krajiny pomocí všech dostupných opatření – obnovy vodních toků a mokřadů, obnovy či zhotovení rybníčků, tůní, zvýšení podílů stromů a keřů ve volné krajině včetně návrhu nových lesů. Jeho autorem je spolek Živá voda vedený Jiřím Malíkem. Podobný projekt v ČR neexistuje a měl by zároveň posloužit jako model pro celou republiku i EU.

Co je vlastně špatně s krajinou a vodním režimem?

Krajina jako celek ztratila dřívější schopnost poutat a zadržovat vodu. Jakmile zaprší nebo taje sníh, je voda rychle odváděna z pozemků namísto toho, aby se zde zasakovala, a tím se zdržela a dotovala v průběhu času podzemní a poté i povrchovou vodu. Síť melioračních trub za pomocí kanalizovaných toků rychle odvádí vodu z krajiny, a to zejména na jaře, v době jarního tání a v průběhu roku při každé vydatnější dešťové srážce. Popsaný meliorační systém způsobuje proces vysychání krajiny, který se tak dramataicky urychluje. Dalším efektem téhož jevu je eroze (vodní i větrná) a rychlý povrchový odtok z území a nástup povodňové vlny v údolních oblastech. Vodohospodářské technické úpravy provedené v minulosti (narovnání, zahloubení nebo opevnění toku ve dně) neznamenají pouze odvodnění a sucho, ale i přímé poškození krajiny.

Popis v rozdílech odvádění vody z krajiny
Znázornění dvou způsobů odvodu vody. Zdroj: Jakub Estera/Živá Voda

Rychlé odvedení vody způsobuje sucho, zvětšuje jeho intenzitu a délku jeho trvání a má klíčový vliv, spolu s chemizací a utužením půdy těžkými stroji, na ničení půdního života. Snížením podílu zeleně v krajině a vysušením niv a zemědělské půdy jsme zničili tzv. malý koloběh vody, díky kterému pršelo obden. Tyto srážky byly krátkodobé bez výrazných erozních škod či povodní. Nyní přichází deště jen pomocí velkého oběhu – zejména z moře. Tyto srážky nesou velké množství vody a padají rychle a mocně. Suchá půda je vsakuje daleko hůře, než půda kyprá, a to je příčinou daleko intenzivnější vodní eroze a rychlých povodní s velkou energií povodňové vlny, která sklouzne krajinou jako „po střeše“. Jedním z cílů projektu je právě omezení tohoto komplexního negativního trendu a návrat malého oběhu vody do krajiny.

Návrat ke kořenům

Ministertvo životního prostředí se snaží proti suchu a nedostatku pitné vody celorepublikově bojovat v rámci výstavby vodních nádrží na několika místěch po celé republice. To ale není efektivním řešením, jelikož ČHMÚ předpovídá, že vodnost řek klesne až o 50 % a vodní toky tak v létě budou i zcela vysychat!

Jak ukazují nejmodernější poznatky, nejlepší zádrží vody jsou velká množství drobných opatření v celé ploše povodí, oproti velkým stavbám na jednom místě (přehrady). Celoplošná zádrž vody je nejspravedlivějším i nejefektivnějším řešením, protože umožňuje přístup a využití vody největšímu počtu lidí i zvěře po celé ploše krajiny.

V jistém smyslu se model Zdoňov snaží navrátit k opuštěnému modelu našich předků, kteří ponechávali vodě místo, jejž potřebuje. Je to velký úkol na mnoho let, finančně nákladný. Avšak přínos je nevyčíslitelný. Voda jako základní podmínka k životu je největším pokladem všeho živého na planetě, včetně lidí…

Model Jiřího Malíka má avšak přesah. Projekt nepočítá jen s fyzickou realizací opatření na místě, ale klade důraz na jeho využití jako pilotního know-how pro jeho sdílení na jakémkoliv území poškozeném příliš intenzivním zemědělstvím, nevhodnými vodohospodářskými úpravami včetně možnosti využití modelu k adaptaci měst na klimatické ohrožení.

Součástí tohoto know-how je i návrh legislativních změn, včetně ocenění mimoprodukčních funkcí lesní a zemědělské půdy směrem k retenci vody.

Jeho fyzickou realizaci jako pilotního území vnímá řada expertů i ministři životního prostředí a zemědělství, což dokládá i získáná dotace ze Státního fondu životního prostředí.

Zdroj: Živá voda

Michal Gregor

Michal Gregor

Autor je podnikovým ekologem. Zajímá se o všechna témata spojená s udržitelností a ekologií.

X