30. 11. 2021

Nově zvolený americký prezident Joe Biden si vybral ostříleného diplomata, který povede jeho politiku v oblasti klimatu. Dlouhodobý cíl být uhlíkově neutrální do roku 2050 je odvážný a jasný, je ale stále dosažitelný?

Nominace Johna Kerryho, který podepsal Pařížskou klimatickou dohodu jménem USA v roce 2016, podtrhuje závazek nově zvoleného prezidenta Joe Bidena, učinit z klimatu nejvyšší prioritu jeho prezidentství. Po svém jmenování John Kerry tweetoval: „Amerika bude mít brzy vládu, která bude s klimatickou krizí zacházet jako s naléhavou národní bezpečnostní hrozbou.“

„Bude mi ctí spolupracovat s našimi spojenci a partnery, společně s rostoucími mladými vůdci v hnutí za změnu klimatu, a řešit tak klimatickou krizi s takovou vážností a naléhavostí, jakou si zaslouží.“

Nově vytvořená pozice zvláštního prezidentského vyslance pro klima bude zakotvena v Radě národní bezpečnosti – hlavním fóru prezidentských poradců a úředníků kabinetu pro národní bezpečnost a zahraniční politiku.

Planeta má přednost před USA

Kerryho jmenování ocenili klimatičtí aktivisté i vědci. „Po čtyřech letech nečinnosti budou USA konečně mít na světové scéně zástupce, který chápe závažnost klimatické krize a má zkušenosti a dovednosti pracovat s globální komunitou, aby ji pomohl řešit,“ pronesl Rachel Cleetus, ředitel pro politiku v oblasti klimatu a energetiky v Union of Conserned Scientists.

„Jmenování Johna Kerryho je velmi dobrou zprávou pro klima. Již neplatí USA první, ale planeta první,“ řekl Niklas Höhne z NewClimate Institute se sídlem v Německu. 76letý Kerry má nepochybně mnoho zkušeností jako klimatický diplomat. Jako ministr zahraničí za vlády Baracka Obamy pomáhal vyjednávat o Kjótském protokolu. Byl také klíčovým členem Pařížské dohody o klimatu. Podle Höhna není obecně považován za radikálního ekologa, což je dobře.

První výzva: Znovu připojení k Pařížské dohodě

Pokud jde o konkrétní výzvy v oblasti klimatu, prvním krokem v roce 2021 bude opětovné připojení k Pařížské dohodě o klimatu, jen několik měsíců poté, co se USA staly první zemí, která ji opustila pod vedením Donalda Trumpa. Proces opětovného připojení je však pouhá formalita: Prezident Biden napíše dopis generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a o 30 dní později jsou USA zpět ve hře.

Kromě opětovného připojení k dohodě se Biden zavázal ke klimatické neutralitě do roku 2050. „Velmi důležitý krok správným směrem,“ uvedl Höhne, vzhledem k tomu, že Čína a EU již nyní směřují k nulovým emisím, bylo by později pro USA složitější naskočit do tohoto rozjetého vlaku.

Biden spolu s Kerrym ovšem nebudou mít cestu vystlanou na růžích. Trumpova administrativa zrušila téměř 100 pravidel a předpisů v oblasti životního prostředí. Zavádění nových politik na národní úrovni tak bude velmi komplikované a z velké části bude záležet na tom, zda bude mít Biden většinu v Senátu. O tom se rozhodne až v lednu.

Zdroj: DW

ENVIMAGAZIN.CZ

Populárně naučný online portál specializující se na témata udržitelného rozvoje, životního prostředí a ekologie.

X